Thursday, November 17, 2011

Londooon!


Listopad se zatím zdá jako nejnavštěvovanější měsíc, nejdřív jsem měla sraz s holkama v Londýně, pak za mnou přijeli naši a ségra a příští týden to zakončí Ondra.
Nejdřív začnu výletem do Londýna, který byl mimochodem úplně super! Dlouho jsme se domlouvaly, kdy a kde se sejdeme a nakonec zvítězil Londýn, i kvůli ceně letenek (díky ryanair! :D). Sraz jsme měly v pátek večer před našim luxusním hostelem (ten nejlevnější, který jsme našly :D), já jsem předtím strávila 5 hodin v buse a asi další hodinu blouděním po Londýně a v metru. 
Kolem 8 večer tedy začal můj společný výlet s Grétou a Kristou. Po ubytování jsme se vydaly do obchodu nakoupit večeři a taky nějaké to pití na večer. Už po cestě nás šokoval rozlehlý hřbitov, který se nacházel vedle hostelu. Ještě víc v šoku jsme byly při pohledu z okna našeho pokoje, kde byl opravdu luxusní výhled na celý hřbitov. Strašidelnou atmosféru ještě umocňovaly různé podivné zvuky, které se všude kolem ozývaly nebo padající závěsy. Večer jsme si ale i tak užily.
Ráno nás čekala luxusní snídaně - toast s marmeládou. Na první snídani jsme došly celkem pozdě, tak jsme předpokládaly, že když si příště přivstaneme, bude víc jídla na výběr, ale nebylo..:D Marmeládu už nechci minimálně do konce roku vidět!
Po „vydatné“ snídani jsme se vydaly metrem do centra. Obhlédly jsme Trafalgar, Piccadilly, Westminster, Parlament a taky Hyde Park a St. James Park. Nejvíc se nám stejně asi líbily parky, které mají na podzim úžasnou atmosféru. Po cestě jsme udělaly asi milion fotek, válely se v listí a naháněly veverky a tak. Pak už následoval oběd a po něm několikahodinové nákupy, z toho jsme většinu času strávily v Primarku, i když tam bylo narváno, zvládly jsme toho nakoupit opravdu hodně (a za málo peněz).
V neděli jsme se vypravily na Tower a Tower Bridge. Cestu nám trochu zkomplikovala uzavřená část metra, ale aspoň jsme se mohly projet tradičním dvoupatrovým autobusem (a jako správné turistky jsme seděly nahoře :D). Z Tower Bridge jsme se vydaly pěšky do Tate Modern, ale jelikož jsme po cestě zlenivěly, zbytek jsme dojely metrem. Po prohlídce Tate Modern (která je mimochodem zadarmo) jsme se vydaly k St. Paul´s Cathedral, před kterou stanovali a protestovali nějací aktivisti, takže místo katedrály, jsou na většině fotek stany a lidi s transparenty :D Na oběd jsme chtěly zajít na fish & chips, ale odradily nás vysoké ceny (kolem 10₤), takže jsme nakonec skončily v osvědčeném „mekáči“. Pak už tradičně následovaly nákupy, opět jsme vykoupily polovinu Primarku a mohly jít spokojeně spát.

Jelikož je Krista pilná studentka, tak se v pondělí vracela zpátky do školy do Prahy, za to my jsme s Grétou pokračovaly do Manchesteru. Grétě už bylo smutno po nákupech, tak jsme se zas vydaly do obchodů, tentokrát jsme naštěstí neutrácely jen za oblečení, ale i za jídlo. V úterý jsme stihly zajet do nové části Salfordu - Media City a taky jsme obkoukly Stadion Manchester United. Odpoledne jsem Grétu vzala na přednášku do školy, vypadalo to, že jí to docela bavilo, jelikož celou dobu poslouchala a dokonce si i dělala poznámky (což u ní není tak běžné :D).
Plán na středu byl taky jasný -prohlídka Manchesteru, oběd v Red Hot Buffetu a nákupy (nečekaně). Jak jsme se dozvěděla, nejlepší zážitek z Manchesteru bylo jídlo. To se dalo čekat, protože tak luxusně se za dobrou cenu najíte jen málokde.
Ve čtvrtek už náš výlet končil. Klidně bych si to hned zopakovala znova, i když těch peněz mohlo být utracených trochu míň :D

Tuesday, November 1, 2011

Něco málo ke studiu


Abyste si nemysleli, Erasmus nejsou jen samé výlety, užívaní si a party, ale je to taky poctivé chození do školy, psaní esejí a neustálé studování! (Ne kecám, zas tak hrozné to tu není :D)
Nejstarší budova campusu
Tak čím bych začala. Nakonec jsem si tady zvolila jen dva předměty, každý je za 10 kreditů, takže pokud je udělám, minimum mám splněné a to mi bohatě stačí. První předmět je „Constructing Guilt and Innocence“, což je vlastně takový mix kriminologie, práva a sociologie, takže o tom skoro nic nevím, ale o to víc mě to baví. Výuka probíhá každé úterý od 2 do 5 většinou formou přednášek, ve třídě je nás celkem hodně, asi kolem 40 - 50 studentů. Učitel je celkem sympaťák, mluví zajímavě a hlavně je mu dobře rozumět. Každá přednáška zahrnuje podrobný popis jednoho známého kriminální případu a poté následuje teorie, někdy doplněná filmovými ukázkami nebo různými cvičeními. Na některé přednášky jsou dokonce pozváni různí hosté, například místní detektivové nebo právníci, se kterými můžeme probírat jednotlivá témata a diskutovat. Na konci semestru nás pak čeká návštěva místního soudu.
Druhý předmět se jmenuje „Women, Violance and Victimisation“ a taky probíhá formou přenášek, každý čtvrtek od 3 do 6. Tento předmět už mě zas tak moc nebaví, jelikož mi přijde, že je to někdy pojato až moc feministicky a že se hodně informací opakuje.  Ale zároveň jsou některá témata zajímavá, probíráme například domácí násilí, prostituci nebo znásilnění. Vyučující předmětu je celkem zábavná a aktivní, neustále poskakuje a dělá vtípky. Některé přednášky obsahují i ukázky filmů nebo rozbor některých textů, ke kterým máme dopředu vypracovat zadané otázky.
A co mají tyto předměty společné? Hlavně to, že se nemusí psát žádná zkouška (proto jsem si je taky vybrala :D), na sociologii totiž zkoušky probíhají formou esejí, kdy máte asi za tři hodiny odpovědět na dvě otevřené otázky. Moje vybrané předměty zahrnují pouze písemné práce. Pro „Constructing Guilt and Innocence“ jsou to dvě eseje, každá má být na 2500 slov a já zrovna dopisuju první z nich na téma “You can’t convict a million dollars”. Takže jsem několik dní strávila hledáním různých knih, článků a časopisů vztahují se k tématu a teď se to snažím nějak poskládat dohromady a dokončit. Samozřejmě, že by to šlo i rychleji, ale znáte to :D V druhé eseji máme podrobně rozebrat jeden konkrétní slavný případ. Celkově stačí jen 40%, takže snad to nějak vyjde :D
Do druhého předmětu máme odevzdat review (1000 slov) nějakého článku a pak další esej (2500 - 3000 slov), ale ta mě čeká až v lednu, takže času dost :D
Společným znakem předmětů je taky přístup učitelů. Všichni se oslovují jménem, takže klidně můžete přijít za učitelkou a říct „Hey Jane, can you help me with this?“ (docela nezvyk oproti ČR). Jinak jsou pokaždé milý, vstřícní, dokonce vám dají i telefonní číslo. Na emaily odpovídají téměř okamžitě a sami o všem včas informují. Neustále povzbuzují k diskuzi, která tady na rozdíl od ČR probíhá docela přirozeně.
I když musím říct, že tak pohodové to všude není. Spolubydlící, co studují turismus, mají předměty za málo kreditů a navíc potřebují do Francie minimálně 30 za semestr, takže mají pět předmětů a jen do Vánoc musí napsat 7 esejí! Jiné zase čekají zkoušky v lednu (dřív si totiž mohli erasmáci nahradit zkoušku esejí, ale od tohoto roku už to nejde). Takže já jsem naštěstí spokojená a těch pár dní strávených psaní esejí snad přežiju! Tak aspoň něco dobrého mě díky studiu sociologie potkalo :D