Halloween!

Stejně jako v USA i tady se Halloween hodně prožívá (někdy až moc :D). Už od začátku října se v obchodech začaly objevovat různé halloweenské dekorace, kostýmy a všelijak blbosti (minulý týden je ale nečekaně vystřídalo téma Vánoce). A taky se pořádají Halloween party, to jsme si s holkama nemohly nechat ujít!

Vybraly jsme si čtvrteční Erasmus Halloween party a nedělní Screamworks, což je asi nejvíc propagovaná a nejnavštěvovanější Halloween party vůbec. Ve středu jsme se teda vypravily do města sehnat nějaký kostým. Moc jsme ovšem nepořídily. Všude bylo narvané a někde se dokonce musela stát fronta na vstup do obchodu. Takže jsme si počkaly asi 10 minut, ale pak jsme stejně rychle odešly. Nejlevnější (ale taky nejtrapnější) kostým pořídíte asi za 15₤, takže pokud chcete něco pořádného, musíte zaplatit aspoň o 10₤ víc. To se nám teda nechtělo, takže jsme nakoupily pouze barvy na obličej a „vampire blood“ a byly jsme spokojené.

Ve čtvrtek jsme se teda vypravily na první Halloween party. Nejdřív jsme se samozřejmě pečlivě připravily - pořádně natupírovat a nalakovat vlasy, zmalovat si obličej, obléct se do černého a roztrhat silonky. Mezitím jsme i stihly zahrát karetní hru o panáky, takže jsme na party vyrážely v dobré náladě :D Jelo nás celkem 7 holek (teda zombii, zavražděné school girls a jedna kočka :D). Když jsme dorazily do klubu, bylo tam už spousta lidí. Myslím, že skoro polovina byla bez kostýmů, tak mě to docela zklamalo. Ale jinak tam byla dobrá atmosféra, i když postupem času se klub čím dál víc zaplňoval, až se tam nedalo moc hýbat (klasika :D). Ale jinak jsme večer úspěšně přežily.

A v neděli probíhaly přípravy na druhou party - Screamworks (mezitím jsme samozřejmě poctivě studovala!). Akce se konala v Printworks, takový velký komplex, kde se nachází spousta různých klubů, hospod nebo i kino. Lístky se musely kupovat dopředu (jeden vyšel na 11₤, takže žádná sranda :D) a pak byl každý přidělen do různé skupiny podle barev (my jsme byly pink!). Myslím, že celkem bylo asi 12 skupin. Každá skupina měla napsáno, ve kterém klubu má být a taky jak dlouho tam má strávit. Takže to byla v podstatě taková tour po klubech. My jsme vystřídali 5 klubů a v každém jsme strávili zhruba hodinu. 

Party začínala už v 9 a jelikož jsme dorazili na čas, byly jsme mezi prvníma. Takže jsme si aspoň užívali volný prostor na parketu. Postupně jsme se přesouvali do dalších klubů (nečekaně čím dál víc zaplněných). Venku taky pobíhali lidi s čísly skupin a ukazovali, kam máme jít, ale nijak extra to nekontrolovali. Takže pokud se někomu někde zalíbilo, klidně tam mohl zůstat. Myslím, že tady už měli kostýmy úplně všichni. 
My jsme šli podobně oblečené jako ve čtvrtek, takže většina z nás jako zombii, ale vyskytovaly se různé další masky. Upíři, mimové, různá zvířata nebo i ovoce (banány byly oblíbené :D), všelijací superhrdinové a různé „sexy kostýmy“ (holky v minisukních a na podpatcích jako sestřičky, uklízečky nebo učitelky). Celkově to působilo fakt dobře, opravdová Halloween party, i když těch lidí mohlo být trochu míň (a pokud by snížili i ceny, vůbec by to nevadilo :D).

Takže tak probíhal můj Halloween v Anglii a příští rok třeba zas..:D

Weekend in Edinburgh!

Edinburgh (my.opera.com)

Wow! Edinburgh je úžasné město, úplně jsem si ho zamilovala a to jsem tam byla jen 2 dny!

Můj výlet začal v sobotu budíčkem v 6 hodin ráno (nic příjemného, když tady normálně vstávám v 10, ale přežila jsem :D). V 7 jsme s Peťou, Sophii a Theresou vyrazily do campusu, kde nás čekal autobus. Tentokrát jsem se na výlet vydala s International Society, takže všechno bylo dopředu zajištěné (cesta, ubytování, průvodce). Docela mě překvapilo, že z naší univerzity jelo asi jen 6 lidí, zatímco v Manchesteru jsme nabrali dva plné autobusy studentů. Jak už jsem několikrát zmiňovala, autobusy si tu většinou jezdí, jak se podaří, a tentokrát se to zas potvrdilo. Ke zpoždění dopomohla i naše „úžasná a sympatická“ vedoucí zájezdu, která neměla vůbec nic připravené a kontrola lidí v jednom autobuse jí zabrala skoro půl hodiny.

Do Edinburghu jsme dorazili kolem půl 2, ale v hostelu jsme se mohli ubytovat až nejdřív ve 3 (klasika :D). Tašky jsme si teda nechali tam a vyrazily jsme s holkama do města. Nejdřív jsme zamířily do informačního centra a odtud na Scott Monument. Pak jsme si chtěly zajít na oběd, ale odchytl nás nějaký týpek, že prý natáčejí pro soutěž Edinburgh má talent a jestli nechceme tour po městě zadarmo („It´s for free and you will be on TV!“). Tak jsme teda řekly, že jo :D Nasedly jsme do druhého patra busu, který už byl celkem zaplněný  a mohlo se vyjet. Průvodce nám ukazoval různé památky, vyprávěl o historii, neustále zdůrazňoval, že má Edinburgh talent a taky snažil se říkat nějaké vtípky. Když to nikomu nepřišlo vtipné, tak se točilo znova a naráz se všichni „přirozeně“ smáli. Po hodině tour skončila a my jsme aspoň měli představu, jak to v Edinburghu vypadá a jak se zhruba natáčí podobné pořady. 

Salisbury Crags

Po obědě jsme se vypravily do města, prohlédly jsme si Palace of Holyroodhouse, oficiální sídlo panovníků Skotska, a nový Scottish Parliament, taková sranda za 400 milionů liber. Naproti těchto budov se rozléhá Salisbury Crags, 46 metrů vysoký útes. Jasně, že se mi tam moc lozit nechtělo, ale nakonec jsem se odhodlala a rozhodně to stálo za to. Sice jsme se nedostaly úplně nahoru, ale i tak jsme měly úžasný výhled téměř na celý Edinburgh.

Pak jsme se šli ubytovat a kolem 8 jsme vyrazily zpátky do centra. Hledaly jsme nějakou pěknou anglickou hospodu, ale všude bylo buď přeplněno nebo předraženo. Nakonec jsme jednu pěknou našly, pivo za 4₤ nebylo moc potěšující, ale byly jsme rádi, že konečně sedíme. Po 10 večer jsme dorazily zpátky na hostel. Po celodenním chození jsem byla hodně unavená, takže jsme téměř hned zalehla a spala.

Ráno jsme se nasnídali a v 10 jsme vyrazili na další tour po městě, tentokrát s našim autobusem a průvodkyní. Opět jsme projeli město a dozvěděli jsme se spoustu zajímavých informací (ale už si toho moc nepomatuju :D) a taky jsme se zajeli kousek dál ke dvěma Edinburghským mostům, kde jsme měli přestávku na focení.

Edinburgh Castle

Kolem 12 jsme měli opět volno, takže jsme s holkama vyrazily na Edinburgh Castle, ke kterému se dostane přes Royal Mile, historická ulice přesně 1 míli dlouhá, která vede od hradu až k Palace of Holyroodhouse. Nachází se zde několik kostelů, chrámu, různých soch a taky typické skotské restaurace a obchody se suvenýry. Edinburgh Castle je asi největší dominantou Edinburghu, je to obrovský hrad, ze kterého je opět nádherný výhled, jelikož se nachází na sopečné skále (Castle Rock). Je taky jednou z mála památek, která je placená (asi 14₤) a navíc řada na vstupenky byla nekonečná, takže jsme si vystačily s pohledem na hrad z venku.

V Edinburghu jsme se ještě vypravily do National Museum of Scotland, rozlehlé muzeum se sbírkami z oblasti vědy, kultury a přírody. Už jsme byly moc líné na to si ho prohlédnout celé, ale aspoň něco jsme zvládly.

Nelson Monumen

Zbývala nám poslední hodina do odjezdu a tu jsme strávily na Calton Hill, kde se nachází Nelson a National Monumen (a ještě nějaké další památky). Opět úplně krásné místo s úžasným výhledem na Edinbugh, takže rozhodně stojí za to ten kopec vyšlapat.

Bylo 5 hodin odpoledne a náš výlet byl u konce. Ale byl to super výlet! Zatím nejkrásnější město, které jsem viděla. Téměř žádné moderní budovy, jen samé historické domy, obložené kamennými cihlami, všude spousta parků a krásná příroda kolem.

Jo a taky nám vůbec nepršelo! A pak, že je v Anglii škaredé počasí :D

Liverpool

Tento víkend, stejně jako dva předchozí, jsem využila k poznávání Anglie. Tentokrát jsme se vypravili do Liverpoolu, města vzdáleného asi hodinu cesty busem od Manchesteru, které je nejvíce spojované se skupinou Beatles (to poznáte téměř na každém kroku).
Jelikož nás na výlet vyrazilo 11 (z toho 5 holek z Česka!), rozhodli jsme se, že si ráno vezmeme taxi na Coach station v Manchesteru. Věděla jsem, že na autobusy se moc spoléhat nedá, ale myslela, že taxíky jsou v pohodě (už vím, že nejsou). V sobotu večer jsme si na 9 ráno zarezervovali dvě taxi, samozřejmě ráno přijel jen jeden (s 15 minutovým zpožděním) a ten druhý se asi nějak zapomněl po cestě. Naštěstí pro nás stihly přijet jiné taxíky, tak jsme se na Coach station dostali celkem včas.

V Liverpoolu jsme nejdříve zamířili do centra, ale jelikož každého zajímalo něco jiného, rozdělili jsme se do menších skupinek a chodili jsme zvlášť. Liverpool ovšem není nijak velký, takže jsme se stejně všichni navzájem několikrát potkali.

Já jsem se Stine a Tess vyrazila přes centrum do Albert Dock, asi nejznámějšího doku v Liverpoolu (btw. Liverpoolské pobřeží bylo vyhlášeno památkou UNESCO). Je to rozsáhlý komplex, kde se nachází Musem of Liverpool, Maritime Museum, Tate Liverpool a spousta malých obchůdků a stylových anglických restaurací. Všude kolem je taky spousta Superlambananas - místní úchylka, různě pomalované velké sochy, asi nějaký mix ovce a banánu :D Je to tady asi docela oblíbené, jelikož Superlambananas jsou i v muzeu a taky si je můžete koupit v obchodě se suvenýry (asi deseti centimetrová zmenšenina za úžasných 35₤).

Poté jsme zamířili přes Čínskou čtvrť (kde kromě Čínské brány není nic zajímavého :D) do Liverpool Cathedral. Je to opravdu monumentální stavba (prý má jednu z nejdelších chrámových lodí), její věž jde vidět snad z každé části Liverpoolu. Katedrálu jsme si prohlédli i uvnitř, to mě ještě více nadchlo, vypadalo to úplně úžasně, honosně. Dojem akorát narušovala kavárna a obchod se suvenýry přímo v katedrále.
S holkama jsme usoudily, že už jsme toho ve městě viděly dost, takže jsme ještě ochutnaly tradiční doughnut a klasicky jsme se vydaly na nákupy. Opět jsem byla příjemně překvapená, jelikož obchody nebyly tak narvané jako v Manchesteru, takže se dalo v klidu nakupovat (a výběr byl opravdu veliký).
I když jsem po celodenním výletu byla celkem unavená, ještě jsme měli v plánu další akci. Náš španělský spolubydlící Manu slavil narozeniny (teprve dvacáté :D), takže jsme koupili dort, vyzdobili jídelnu a udělali jsme mu (snad) pěkné narozeninové překvapení.  Ty vytrvalejší z nás (já samozřejmě taky :D) vyrazili ještě na pokračování narozeninové party do clubu v Manchesteru.

Takže celý den byl opět úžasný a dokonce ani nepršelo!

Trip to Chester

Tak konečně jsem se dostala k tomu, abych sepsala zážitky z výletu do Chesteru. Myslím, že se nám to opět povedlo, hlavně počasí zase vyšlo a užily jsme si jeden z posledních dnů bez deště (od té doby pořád prší, paráda, miluju to tady čím dál víc! :D).

V neděli ráno jsme s Peťou a Amandine vyrazily směr Manchester, odkud nám jel bus do Chesteru. Ten jsme stihly tak tak, jelikož veřejná doprava opět nezklamala a bus do Manchesteru měl zpoždění. Naštěstí jsme do Chesteru v pohodě dorazily a mohly jsme si užít „jedno z nejlépe zachovalých měst ve Velké Británii“, kde se mimo jiné nachází největší zoologický zahrada Velké Británie (ale tu už jsme bohužel nestihly, tak snad příště). Můžu potvrdit, že město je zachovalé fakt úžasně. Atmosféra v Chesteru je úplně skvělá, až nepopsatelná, všude krásné budovy, obchůdky, baráčky!

Veverkaaa

Postupně jsme obhlédly jednotlivé památky, Chester Cathedral, Town Hall, Castle, St John´s Ruins, muzeum a různé kostely. Nejvíc nás ale stejně zaujaly veverky v místním parku, se kterýma máme asi milion fotek :D  Samozřejmě, že jsme nezapomněly ani na nákupy a prohlédly jsme si pár obchodů. Musím říct, že oproti narvanému Manchesteru docela příjemná změna.

Na oběd jsme zašly na tradiční „jacket potato“, tentokrát jsme si daly plněnou bramboru fazolemi a sýrem s česnekovým chlebem (ten byl ale úplně nejlepší). I když se to nezdá, je to hodně vydatné jídlo, takže jsem měla co dělat, abych to snědla (a stejně se to nepovedlo :D). Taky jsme navštívily typickou anglickou čajovnu (i když já jsem si tam dala čokoládu). Atmosféra opět úplně úžasná (ceny až tak moc ne :D), porcelánové nádobí, obrazy na zdech, číšnice v tradičních oblečcích.

V 5 jsme se pak vypravily opět směr Manchester. Tam už to nebylo tak super. Začalo docela hodně pršet a stejně jako ráno, i teď jsme museli čekat na bus (víc jak 30 minut!).

Btw. Dneska jsem si užila taky parádní den. S ostatníma erasmákama jsme navštívili „Red Hot World Bufet“. Tam určitě musí zajít každý, kdo bude v Manchesteru (já to plánuju aspoň každý týden jednou :D)! Za 8₤ můžete sníst tolik jídla, kolik chcete a výběr je opravdu obrovský! Indické, čínské, italské jídlo, mořské plody, všelijaká zelenina, milion druhů dezertů a zmrzliny... No prostě úplně paráda!

Party, party!

Poslední dva dny to bylo celkem náročné, ale o to víc zábavné. Ve čtvrtek jsme vyrazili na Erasmus party a v pátek jsme pořádali první House party u nás v domě.

Ale tento týden není jen o party (taky jsem byla dvakrát ve škole :D), a ve středu jsem se vydala s Interlinkem (další organizace, která se stará o zahraniční studenty) na procházku ze Salfordu do Manchesteru. Docela mile mě překvapilo, že je to fakt kousek (myslím, že za 20 minut se to dá zvládnout). Zúčastnilo se asi 50 studentů a jejich mentorů, já už jsem taky konečně jednoho dostala - studentku Salmu (plánuje nějaký společný meeting, tak jsem zvědavá). Asi jsme trochu vypadali jak skupinka šílených Japonců, jelikož skoro všichni si fotili každou kravinu (někteří i chodník :D).

Ve čtvrtek jsme měli v plánu Erasmus party v jednom clubu v Manchesteru. Nejdřív jsme vyrazili na oslavu narozenin jedné erasmačky, což bylo super, protože jsme poznali spoustu nových lidí (a taky jsme dostali dort). Kolem 11 večer se nás asi jedenáct narvalo do minibusu pro 8 lidí a vydali jsme se do clubu. Party byla super, konečně se tam dalo aspoň trochu hýbat a hudba byla taky skvělá, tak jsme si to pořádně užili. Docela nás zarazilo, že club zavíral už po 2, i když tam byla ještě spousta lidí. Vstupné do dalšího clubu se nám už platit nechtělo, tak jsme se vydali domů.

A na pátek jsme měli velké plány. Nejdřív v 5 hodin house meeting (kde jsme probírali úklid a noční klid a takové věci). Pak jsme se s Pauline vydaly do obchodu na nákup, protože jsme si domluvili první společnou večeři  - tortilly. Ty se povedly úplně parádně, všem moc chutnalo (a navíc to bylo hodně finančně výhodné :D), takže to určitě brzo zopakujeme. Kolem půl 10 začali přicházet první lidi na naši House party. Nejdřív to bylo docela poklidné, ale pak se to začalo celkem rychle rozjíždět. Během půl hodiny tu bylo zhruba 30 lidí (a pořád jich přibývalo) a někdo dokonce dotáhl i repro bedny. Pak už se tančilo úplně všude, na židlích, na stole, v kuchyni. Myslím, že to probíhalo parádně, skoro všichni byli spokojení, akorát se tu stalo pár podivných věcí (někdo vyrval tlačítko od trouby a ukradl toaletní papír a štětku na záchod, nechápu :D ). Ale určitě to stálo za to a už se těším na další House party!

Výlet do Leeds

Včera jsem se konečně dočkala prvního výletu mimo Manchester. Původně jsem měla v plánu navštívit Lake District s International Society, ale než jsem si to pořádně rozmyslela, lístky už byly vyprodané. Takže jsem využila náhradní plán - výlet do Leeds.

Na výlet jsem se vydala s Peťou a dalšíma dvěma holkama z ČR, Pavlou a Janou. Dopředu jsme si zamluvily bus a to bylo v podstatě vše, co jsme si zařídily. Jedna cesta trvala asi hodinu a vyšla jen na 2₤ (docela sranda, když 10 minut městskou dopravou vyjde na 1,4₤ :D ). Do Leeds jsme dorazily něco po 11, počasí bylo parádní, celou dobu svítilo slunko, takže jsme si to užívaly.

Nejdřív jsme se vydaly na vlakové nádraží pro mapu města, ta byla ovšem úplně na nic, protože polovina památek a ulic byla bez názvu. Takže jsme vždycky tipovaly, kudy asi půjdeme a kam se dostaneme (naštěstí nám to skoro pokaždé vyšlo).

Prohlédly jsme si budovu  Post Office, Leeds Town Hall a Library a taky Park Square. Po cestě nám docela vyhládlo, takže jsme zamířily na oběd. Holky chtěly zkusit tradiční fish & chips (já teda ne, protože už jsem měla ve středu, to stačilo), což nebylo tak lehké najít, protože všude prodávali jen samé sendviče nebo hamburgery. Nakonec se nám ale zadařilo a objevily jsme fish & chips a dokonce se slevou (kvalita ovšem nebyla nic moc..:D ).
Po vydatném obědě jsme pokračovaly v prohlídce města. Vyrazily jsme obhlédnout The University of Leeds (my máme hezčí :D) a Millennium Square, kde se nachází Civic Hall a Leed City Museum, kam jsem se i podívaly, když to bylo zadarmo.

Takové dlouhé procházky a neustále focení nás docela zmohly, ale ještě jsme se vydaly prohlédnout obchody (nečekaně zase Primark). A už byl večer, všude se zavíralo, tak jsem ještě zamířily do Starbucks na kafe, kde jsem vydržely až do zavíračky (která ale byla už v 8).
Pak jsme se vydaly na bus. Holkám jel už před 9, ale já jsem si lístky rezervovala později, kdy zdražily na 10₤, takže jsem si našla jiný bus a  jela jsem sama až po 9. Cesta naštěstí rychle utekla, do Manchesteru jsem dorazila před 11. Při hledání zastávky na bus do Salfordu jsem se docela bavila, když se všude kolem promenádovaly holky (pár jich i spadlo na zem :D) v mini šatičkách a deseticentimetrových botách na podpatku (a bylo jedno, jestli mají 50, 80 nebo 120kg..). To abych si šla nakoupit nový outfit, abych sem dobře zapadla..:D